Restaurace - Keltská restaurace - Praha

popis objektu

Keltové v Evropě Vstup Keltů do evropských dějin byl zaznamenán již antickými záznamy, kdy Keltům Římané říkali Galové. Ve středověku se na keltské osídlení zapomnělo, takže i nejstarší český kronikář Kosmas si představoval, že prvými obyvateli Čech byla družina praotce Čecha. Toto mínění se udrželo až do 15. století. Teprve David z Veleslavína, český knihtiskař, když v 16. století vydával kroniku Silviovu a Kutherovu uvedl, že prvními historicky zjištěnými obyvateli Čech byli Galští Bójové keltský kmen, kteří dali zemi jméno Boiohemum, Bohemia. Ve starověku byli Keltové obecně charakterizováni jako lid bojovný, odvážný. Byli posedlí válkou, milovali boj a dobrodružství, stejně však zábavu a hodování. Archeologické nálezy dosvědčují, že Keltové měli bohaté tvůrčí schopnosti, potrpěli si na slávu a lesk, potrpěli si na nošení šperků a na bohatém zdobení výzbroje. Podle Diodóra si keltský lid liboval v pestrých oděvech, v látkách s proužkem a kostkou, plášť byl sepnut sponou, nosili jakési haleny a kalhoty. Podle Poseidonia se keltská strava skládala z chleba a dostatku masa vařeného ve vodě, nebo pečeného na řežavém uhlí či na rožni. Předkládalo se maso hovězí, skopové a velice oblíbené bylo maso vepřové z ulovených kanců, kterých bylo v Evropě velký dostatek. Při jídle seděli Keltové na zemi, nebo na prostřených kožešinách, měli před sebou nízký stolek. Jídlo se předkládalo na hliněných, bronzových i dřevěných podnosech. Oblíbeným nápojem bylo čisté víno, nebo míchané s trochou vody. Pití vína se neobyčejně rozmohlo v horní keltské vrstvě již v 6. století a později za válečných výprav se tento zvyk ještě stupňoval. V této době je keltským válečníkům vytýkána nezřízená láska k pití a obžerství. Pití vína se velice rozšířilo nejen v horním Podunají, ale také v našich zemích zvláště v Čechách. Prostý lid pil pivo, připravované doma z ječmene a někdy v lepší jakosti s přísadou z chmele. Do piva se také přidával kmín. Jednoduché lidové pivo se nazývalo korma. Neobvyklý rozvoj keltské moci v době od 2. století si vynutil ražbu první barbarské mince v Galii místo dnešní Francie a střední Evropě. Keltská mince se tak stala nejstarší raženou mincí ve střední Evropě. Mince byly raženy ze stříbra, zlata a méně z jiného kovu jako měď a bronz. Motiv ražeb byl kůň, v Čechách kanec a mušle. Je potěšující, že zájem o keltskou civilizaci v Evropě stoupá právě v Čechách, vždyť to byl keltský kmen Bójů, který dal naší zemi jméno Bohemia - Čechy.